|
|
Britain in the European Communities under Prime Minister Margaret Thatcher
Šebík, Ondrej ; Lenčéš Chalániová, Daniela (vedoucí práce) ; Martinková, Viera (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda byla evropská politika Margaret Thatcherové ideologicky konzervativní. Historie Britské Konzervativní strany v oblasti evropské politiky je rozporuplná. Strana, která iniciovala brexit, byla totiž stejnou stranou, která integrovala Spojené království do Evropských společenství za konzervativních premiérů Heatha, Thatcherové a Majora. Tento rozpor vyvolává otázku, jak vlastně vypadá konzervativní Evropská politika. V práci je tedy nejprve definován konzervatismus a to, jaké parametry budou použity v následném srovnání. Následně budou rozhodnutí, názory a jednání Margaret Thatcherové v rámci Evropských společenstev porovnané s těmito parametry. I když s drobnými derivacemi, práce dochází k závěru, že evropská politika Margaret Thatcherové naplňuje definici konzervativní.
|
|
|
Potravinářské výrobky jako faktor vnímání Evropské unie v České republice
ŽIDOŇ, Zdeněk
Potraviny jsou v České republice v souvislosti s Evropskou unií často diskutované. V minulosti vyvolaly evropské regulace, které se dotkly tradičních českých výrobků, velké kontroverze. Aktuálně nejdiskutovanější problematikou v této souvislosti je dvojí kvalita potravinářských výrobků nacházejících se na jednotném evropském trhu. V úvodní části práce je detailně rozebrán celý vývoj problematiky na půdě Evropské unie včetně názorových postojů českých europoslanců. Součástí práce je také analýza související evropské legislativy a návrhů možných řešení dvojí kvality, souhrn relevantních českých, slovenských i dalších zahraničních srovnávacích testů výrobků a posouzení nejčastějších argumentů, kterými výrobci rozdílné složení svých výrobků obhajují. V závěru práce jsou české spotřebitelské návyky dány do kontrastu s okolními zeměmi a na základě dostupných dat týkajících se názorů na Evropskou unii je formulována teorie, která odpovídá na otázku, jakým způsobem dvojí kvalita výrobků ovlivňuje vnímání Evropské unie v České republice.
|
|
| |
|
|
Celní odbory a jejich dopad na obchod
Chudobova, Claire ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Halík, Jaroslav (oponent)
Tento příspěvek se zaměřuje na celní odbory a jejich dopad na obchod. Vybrali jsme dva obchodní bloky, o kterých se domníváme, že jsou zajímavé: MERCOSUR a EU. V průběhu této práce se budeme podrobněji zabývat tím, jak byly tyto celní unie vytvořeny a na jakých cílech byly založeny. Dále je třeba přesněji porozumět složitosti těchto obchodních bloků, zmínit se o jejich historickém vývoji a ekonomické situaci. Stejně jako jejich postoje vůči mezinárodnímu obchodu. Proto se budeme zabývat obchodními politikami, institucemi a přítomností každého obchodního bloku v mezinárodním obchodě. Abychom lépe porozuměli rozdílům v obchodních blocích, bude spolu s jejich dopady diskutováno o těchto dvou společnostech.
|
|
|
Dopady odchodu Velké Británie z Evropské Unie na finanční sektor
Bartošková, Karolína ; Ševčíková, Michaela (vedoucí práce) ; Řežábek, Pavel (oponent)
Cílem diplomové práce je zhodnotit dopady odchodu Velké Británie z Evropské unie na finanční sektor a poskytnout rozdílný pohled na problematiku než doposud přinesly zpracované studie. Práce dokazuje velikost, širokou strukturu i jedinečné postavení britského finančního sektoru v Evropě i ve světě. Teoretická část je věnována pohledu do historie, vysvětlení způsobu fungování finančního systému a v neposlední řadě představuje hlavní regulatorní normy a účastníky tohoto sektoru. Praktická část vysvětluje na konkrétních datech rozsah sektoru, jeho význam a při schvalování konkrétních regulatorních norem analyzuje vliv Velké Británie. Označuje lobbing za účinnou cestu ovlivňování norem směrem k národním zájmům. Závěrem poskytuje přehled ztrát a výhod pro Británii po Brexitu, včetně návrhu možné úpravy praktického fungování finančního systému a upozorňuje na problematické oblasti. Je prokázáno, že Británie díky svému rozsahu finančního sektoru dlouhodobě ovlivňuje evropskou regulatoriku tohoto odvětví a i přes odchod z Evropské unie pravděpodobně zůstane světovým finančním centrem.
|
|
|
Daň z přidané hodnoty v mezinárodním obchodu se zbožím
Tomíček, Milan ; Karfíková, Marie (vedoucí práce) ; Boháč, Radim (oponent) ; Radvan, Michal (oponent)
Disertační práce je věnována aplikaci daně z přidané hodnoty na mezinárodní obchod se zbožím, přičemž je zaměřena především na tzv. intrakomunitární plnění mezi členskými státy EU, a rovněž na to, nakolik je přechodná úprava systému DPH aplikovatelná v podmínkách jednotného vnitřního trhu EU. Cílem práce bylo jednak zmapovat dosavadní a možný budoucí vývoj systému fungování DPH v oblasti intrakomunitárních transakcí a jeho právní rámec, a zároveň provést analýzu relevantních právních předpisů (především směrnice 2006/112/ES a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů) ve světle tvořící se judikatury Soudního dvora EU i národních soudů jednotlivých členských států EU, včetně aplikace zjištěných výsledků provedené analýzy na konkrétní vybrané transakce. Jako zásadní se jeví otázka, jakým způsobem prokazovat splnění podmínek pro uplatnění osvobození od daně při dodání zboží do jiného členského státu EU. Podmínkou, která se jeví býti nejrizikovější ve vztahu k nároku na osvobození od daně, je povinnost dodavatele prokázat, že zboží opustilo území daného členského státu, a to především v situaci, kdy samotnou přepravu zajišťuje odběratel a dodavatel se tak musí do značné míry spolehnout na informace, které mu poskytne odběratel. Pozici dodavatele stěžuje i fakt, že...
|
|
|
Právní aspekty paralelního obchodu s léčivy v EU
Bečvářová, Tereza ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Název: Právní aspekty paralelního obchodu s léčivy v EU Klíčová slova: vnitřní trh EU, paralelní obchod, cenová regulace, léčiva Paralelní obchod s léčivy je jedním z výrazných projevů vnitřního trhu v Evropské unii. Zjednodušeně můžeme paralelní obchod s léčivy definovat jako legální typ obchodu při kterém dochází k vývozu léků, které byly legálně uvedeny na trh v jednom státě, do státu druhého a to bez souhlasu vlastníka registrace léčivé přípravku (tzv. marketing authorization) a mimo jeho oficiální distribuční síť. Co činí tento typ obchodu problematickým je cenová regulace léčiv. Výsledná cena léku není dána autonomním rozhodnutím výrobce, ale je ve většině případů určena národním regulátorem na základě složitých výpočetních mechanismů, zohledňujících řadu faktorů. Právě cenových rozdílů využívají paralelní obchodníci, když nakoupí lék v zemi s nízkou prodejní cenou a vyvezou ho do země, kde je cena léku podstatně vyšší. Teoreticky by tato praktika měla, ve státech, které jsou cílovou destinací paralelního vývozu, znamenat levnější léky a úsporu pro veřejný systém zdravotního pojištění i konečného spotřebitele. Nicméně, jak ukazuje řada studií, většina finančních benefit zůstává u paralelních obchodníků a vliv na cenu pro pacienta je zanedbatelný. Na druhé straně, negativní účinky tohoto druhu...
|
|
|
Doktrína zákazu omezování paralelních dovozů v soutěžním právu Evropské unie
Neuwirth, František ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Svoboda, Pavel (oponent)
SHRNUTÍ DOKTRÍNA ZÁKAZU OMEZOVÁNÍ PARALELNÍCH DOVOZŮ V SOUTĚŽNÍM PRÁVU EVROPSKÉ UNIE Cílem této diplomové práce je analyzovat současný přístup evropského soutěžního práva k omezování paralelních dovozů ve světle bezmála půlstoletí trvajícího vývoje judikatury unijních soudů a ve srovnání s přístupem amerického antitrustového práva. Tradiční postoj unijních soudů a Komise k tomuto typu omezování hospodářské soutěže je v literatuře jasně popsán. Tak tomu však již není, pokud jde o nedávný a současný nejednoznačný vývoj evropského soutěžního práva. Tato práce tak směřuje k ověření těchto dvou hypotéz. První hypotéza říká, že přístup unijních institucí k otázce omezování paralelních dovozů se vyvíjí v kruhu: od tradičního, nesmlouvavého postoje prvních dekád evropské integrace přes shovívavější, ekonomický přístup v období tzv. modernizace evropského soutěžního práva zpět k tradičnímu přístupu současného období. Podle druhé hypotézy se však současný přístup unijních institucí během období modernizace přece jen posunul směrem k ekonomické analýze, a přístup k paralelním dovozům se tak nevyvíjí v dokonalém kruhu. Metoda práce je založena, za prvé, na chronologickém hledisku (práce vysvětluje současný stav tím, že jej uvádí do širšího kontextu vývoje soutěžní politiky) a, za druhé, na komparativním hledisku (práce...
|
|
|
Analýza vlivu politik Evropské unie v oblasti digitalizace trhu na vytváření jednotného evropského trhu
Hart, Ludvík ; Procházka, Pavel (vedoucí práce) ; Strejček, Ivo (oponent)
Bakalářská práce se zaobírá tématem regulací EU v rámci informačních a telekomunikačních technologií (IKT), konkrétně se zabývá strategií Digitální agenda pro Evropu, následně je hodnocen vliv těchto politik na jednotný evropský trh. Hypotézou této práce je otázka, zda EU reguluje IKT efektivně a zda tyto regulace podporují jednotný evropský trh. Řešení této otázky pomáhá hodnotit strategii Digitální agenda pro Evropu v průběhu jejího působení. Vliv těchto regulací EU je hodnocen na základě indukce více konkrétních ukazatelů, konkrétně mezinárodního obchodu, míry obchodování na internetu, DESI indexu a NRI indexu. Tento přístup má výhody především v podchycení širokého záběru regulací. Analýzou zmíněných ukazatelů docházím k závěru, že regulace EU mají příznivý vliv pro jednotný evropský trh, ovšem tyto regulace provází zásadní problémy jako je dlouhý legislativní proces a slabý vliv na řešený problém.
|
|
|
Vývoj komoditní a teritoriální struktury exportu Slovenska v závislosti na vstupu do Evropské unie
Ševčíková, Magda ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Ježek, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem teritoriální a komoditní struktury exportu Slovenska v závislosti na vstupu do Evropské unie. Po vstupu Slovenska do EU a přijetí společné měny euro se měl potvrdit předpoklad, že export Slovenska bude více teritoriálně zaměřen na země EU. Toto tvrzení nebylo prokázáno, teritoriální struktura vykazuje setrvalou tendenci. V práci se mi podařilo potvrdit hypotézu, že komoditní struktura exportu je příliš jednostranně zaměřena na automobilový průmysl a tím náchylná k udeření vnějšího šoku. K tomu mi sloužily data slovenského statistického úřadu a jiných mezinárodních institucí, jako je WTO, EU a OSN.
|
host ::
RSS.